Otevřeně přiznávám, že já a kuchyně k sobě prostě nesedíme. Razím totiž filosofii, že existují důležitější činnosti než je vaření. Dosud jsem s tím neměla moc problém, tak jsem nic neřešila.
Moji přátelé se báli, abych jako blondýnka tady vůbec přežila, jenže já už v Praze řešila problém s mým stravováním, jak to zařídím, abych tu neumřela hlady :-).
Součástí mé filosofie je, že příprava jídla nesmí trvat déle než 15 min (max 20 min, ale to jsou výjimky). Nicméně brzy jsem zjistila, že tímto tempem bych moc dlouho nevydržela, takže jsem se pustila do vaření.
V čem jsem fakt dobrá, je vaření salátů. Moji spolubydlící (4 Mexičani, pánové), sice tvrdí, že bych tomu neměla říkat vaření, pokud nepoužívám sporák.
Což byla samozřejmě challenge. Už jsem měla první trapas za sebou - máme tu totiž plynový sporák. A ten jsem naposledy viděla u babičky a je to už hodně dávno, zapaloval se pomocí sirek. A nám zrovna sirky došly... Tak jsem se ptala Luise, spolubydlícího, jestli nemáme další, on na to, na co je potřebuji, já odpověděla, že přece na zapálení (podpálení?) sporáku... V tu chvíli vybuchnul (Luis, ne sporák) smíchy, totiž my máme tak sofistikovaný sporák, který má zabudovaný čudlík, který po zmáčknutí vyrábí jiskry, tudíž sirek není potřeba.
Vůbec jsem si nepřipadala jako někdo z "východní Evropy, Československa, kde se válčí, atd.". Nakonec jsem z toho byla tak rozhozená, že se mi podařilo olej rozehřát tak, že začal šíleně prskat, nejvíce poté, co jsem do pánve hodila zeleninu. Nejen že to strašně prskalo, ale začalo to smrdět a kouřit.
Následující den jsem se odhodlala použít toastovač. Vypadalo to jednoduše, že to zvládnu. Ale něco bylo špatně, já totiž nepřišla na to, jak ho otevřít! Věřím, že si musíte teď myslet, že jsem opravdu meganeschopná, ale já náš toastovač v Praze ovládám vcelku s přehledem. Jenže tenhle ne...
Poslední pokus byla omeleta. "NIC LEHČÍHO PŘECE NEEXISTUJE". Ovšem ne v mém podání. Brokolici jsem připálila (a opět jsem zasmradila celou kuchyň), olejem poprskala sporák & vše okolo a nakonec vajíčko bylo uprostřed syrové (což nevyřešila ani mikrovlnka, která má spoustu programů, jen nevím, který je ten správný...).
To by asi stačilo, abych Vás nadále neděsila, ale ráda bych upozornila, že mám prostě jiné kvality, než je vaření. A jednou budu muset vydělávat tolik, abych uživila nejen 2 koně, ovečku, telátko, kozu, psy, pár kachniček, ale evidentně i kuchařku.
To je další challenge (pro neanglicky mluvící = výzva).
PS: ještě si budu muset platit uklízečku, protože mexický mop je podobně sofistikovaný jako sporák a toastovač a pořád se převrací. Já to beru jako znamení, že mám na víc, než uklízet či vařit ;-).
Žádné komentáře:
Okomentovat