Až zde jsem poznala pravý význam zkratky MHD, především význam písmene H, HROMADNÁ.
Začnu metrem - jedna cesta stojí 3 pesos, může si ji dovolit každý. A v tom jsem spatřila kámen úrazu. Mexičané neuznávají princip: nejdřív se vystupuje, poté se nastupuje. Asi mají v sobě zabudovaný strach, že se do metra nevejdou (což je dost možný, viz dále), takže se všichni, co chtějí nastoupit, nahrnou do vchodu, aniž by vás nechali vystoupit.
K rush hour - hora pico - dopravní špičče. Jestli si myslíte, že to, co zažíváte v Praze v ranním metru, je špička, tak OMYL, není. Normálně totiž existují i tací, co jsou ochotni se rozběhnout s nástupiště a skočit do už tak narvaného vagónu (to se mi stalo v pátek:-). Na druhou stranu je fajn, že se nemusíte bát, že spadnete - ten dav vás drží tak pevně, že se nemůžete ani pohnout :-).
Autobusy, zvané camióny, jsou snad ještě úžasnější - zastávky tu moc nefrčí, prostě mávnete na bus, ten zastaví, dáte 4 pesos a jedete. Je to trošku adrenalin najít správný bus, pak říct, kam chcete jet - já většinou vyjmenuji úplně všechno, co se nachází v mém bydlišti - taquería Los Arbolitos, nemocnice, silnice, velká silnice, někdy to zkusím i se školou... A pokaždé vyjde něco jiného.
Pro zasmání se mi stal opět trapas - tématicky s camiónem. S vysokou hladinou adrenalinu v krvi jsem mávla na ten "můj", připravena k nástupu jsem s hrůzou zjistila, že autobus popojíždí a že evidentně nezastaví (neuvede vozidlo do klidu), tak jsem se odhodlala, rozběhla, že naskočím... A výsledek? Strašně jsem se rozšvihala na schůdcích vedoucí k panu řidiči, který z úžasu, že vidí rozpláclou blondýnku na schodech, nakonec uvedl vozidlo do klidu. Samozřejmě jsem se zvedla, potlesku jsem se nedočkala (snad příště), usmála se a suverénně si šla sednout.
A ještě bych se ráda pochlubila, že to nevzdávám a vařím! Dokonce mě můj spolubydlící Daniel pochválil, jak pěkně voní moje jídlo (hmmm ovšem ta chuť nebyla už tak úžasná). A dneska jsem i zvládla zapnout troubu (kde konečně můžu použít ty sirky).
Už by toho štěstí bylo moc, tak z ničeho nic, když jsem vařila vodu v konvici, se kolem ní objevily plameny, bylo to jako z nějakého sci-fi filmu! Fakt nechápu, asi nějaký poltergeist, voda přece nehoří :-). Jen ho*no hoří. Prý.
Žádné komentáře:
Okomentovat